Den dvacátý první - 01.09.2006
- do Doveru už jen kousek
- kam na tu zmrzlinu chodí?
- záhadné děravé oblázky, že by kamenožrout zelený?
- tak na loď nás vzali a ještě na dřívější
Vstáváme, protřem oči a jedem dál na jih. Nespěcháme, do
Doveru to už není daleko, tak stavíme ještě poblíž na
parkovišti u pláže, chceme se trošku dospat a projít po pláži. Kolem nás chodí lidé a lížou zmrzlinu, tak zkoumáme, odkud
jí nosí. Nakonec zjišťujeme, že jí prodává chlap ve vedle nás zaparkované dodávce. Tož si dopřejeme Magnum a jdeme se projít
po pobřeží. Pláž je tu oblázková, se zvláštními kameny. Každý asi desátý
kámen má dírku. Tož hodně přemýšlíme, kde na nás
ten kamenožrout zelený vyrazí.
Do přístavu dojíždíme brzy, zkoušíme tedy, jestli nás vezmou na dřívější loď, a ejhle, jde to, tak za chvíli vyjíždíme.